Nemilosrdný byl osud k mamince Lence Feitlové (32) ze Sokolova a hlavně k jejímu synku dvouletému Tomáškovi. Narodil se s těžkou atrézií jícnu. Potravu může přijímat pouze přes speciální sondu, která vede přímo z bříška. Nemalé problémy má Tomášek i s dýcháním. Neustálá péče o syna je psychicky, fyzicky i finančně velmi náročná. Projekt Blesk srdce pro děti, na kterém naše o.s. Život dětem spolupracuje s deníkem Blesk se proto rozhodl nabídnout mamince pomocnou ruku.

Tomášek se narodil bez velké části jícnu. Ihned po narození absolvoval první operaci. Další životně důležité zákroky následovaly. Dodnes není v pořádku. Nechodí, nemluví a potravu není schopen přijímat přirozeným způsobem.

„Tomášek může pozřít pouze tekutou stravu, kterou mu přes speciální pumpu dávkuji přímo do tenkého střeva,“ popisuje maminka. Vývod z bříška se musí několikrát denně dezinfikovat. I přes neustálé čištění se snadno zanítí.

Problémy má Tomášek i s dýcháním. Nedávno mu lékaři do průdušnice zavedli kanylu, přes kterou může dýchat. „Nejhorší bylo období před touto operací. Když mu byl rok, téměř denně kolaboval a já ho pořád musela oživovat,“ popsala maminka své hrůzné zážitky.

Chlapeček má silně oslabenou imunitu. Každá byť sebemenší rýma může jeho zdravotní stav velmi zkomplikovat. Rodina má proto problémy i s obstaráváním sterilních injekcí, obvazovým materiálem nebo umělým mlékem.

Tomáškova maminka je samoživitelka s nízkým měsíčním příjmem. Výdaje jen za mléko se měsíčně vyšplhají až k 7 tisícům. Z těchto důvodů se snažíme prostřednictvím projektu Blesk Srdce pro děti mamince v těžké finanční situaci pomáhat. „Za každou pomoc jsem velmi vděčná a moc všem děkuji. Maminek s podobným osudem znám spoustu. Škoda že jim nějak nemohu pomoci i já sama,“ dodává maminka Lenka.

V současné době pro Tomáška zajišťujeme polohovací autosedačku, zdravotní kočárek, lůžko a zdravotní materiál nezbytný k péči o Tomáška, na který nepřispívá zdravotní pojišťovna nebo hradí jen jeho část. S pomocí laskavých dárců přispíváme také nákup mléka (tekuté stravy), kterou mu maminka dávkuje pomocí specální pumpy přímo do tenkého střeva.

„Kvalita života dětí s takto těžkou atrézií bývá velmi špatná. Následky si nesou do dospělosti. Tomášek bude muset zřejmě podstoupit další operativní zákroky, které ale nemusí zaručit, že někdy v budoucnu začne přijímat potravu přirozeným způsobem,“ řekla lékařka Michaela Půhoná.

Když jícen nevede tam, kam má

Atrézie jícnu je vývojová vada, která postihuje zhruba jedno ze tří tisíc narozených dětí, chlapce i dívky. Při atrézii bývá jícen slepě ukončen, tedy nevede do žaludku, nebo je propojen s dýchací trubicí. Tuto vadu je třeba léčit operativně. Postižení novorozenci často trpí refluxem, tedy zvracením přijaté potravy. V horších případech nejsou schopni stravu přijímat jinak než speciálním přístrojem.